Ave Caesar II

Ve druhé knize dvousvazkového díla představuje autor v poutavé podobě další osudy jednoho z nejmocnějších mužů, jakého dějiny poznaly. Rok 62 př. n. l. pro Gaia Julia Caesara znamenal mnoho. Četné skandály, ať už se jednalo o sprosté povídačky či nikoliv, poškodily jeho pověst. Funkce proprétora, správce Zadní Hispánie slibovala Caesarovi odpočinek, příležitost naplnit své truhlice i možnost dát znovu vyniknout svému státnickému a vojenskému intelektu. Vojenskými zásahy proti nepoddajným horským loupežným kmenům dosáhl zklidnění a uspořádání poměrů. Obsazoval a dobýval Římany dosud nepodrobená území Galicie, kde nastoloval římskou nadvládu a vytvářel podmínky pro zakládání římských kolonií. Všude zaváděl pořádek a platnost římských zákonů. Po návratu do Říma se Caesarovi podařil mistrný politický tah. Smířil dva odvěké soupeře, Pompeia a Crassa. Vzájemnou spoluprací s těmito ve své době nejmocnějšími muži Říma utvořil trojici napříště známou jako první triumvirát. Právě podpora dvou výše zmíněných mužů umožnila Caesarovi nepopiratelné vítězství v politickém souboji o konzulský úřad na rok 59 př. n. l. Upevnil své vztahy s Pompeiem sjednáním jeho sňatku se svou milovanou dcerou Julií. Spojení s oběma mocnými muži vyneslo Caesarovi osmileté dobrodružství v Galii – pokořil vzpurné Helvéty, odrazil germánské Sueby, učinil smělý výpad za Rýn a úspěšně obsazoval celou Galii. To vše z něho učinilo po následující staletí legendu. Crassova smrt v boji s Parthy roku 53 př. n. l. začala rdousit už tak skomírající římskou republiku.

zdroj: www.sckn.cz